„Zimní“ dovolená na běžkách (nakonec bez běžek…)

Po té co vloni proběhla poslední tradiční klubová dovolená na běžkách na Šumavě jsme si říkali, že někam by to v zimě vyrazit chtělo. Když proběhl podzimní klubový výlet na Boží dar padla volba na tuto lokalitu, která nabízí rovněž dobré možnosti pro běžkaře. Proto jsme se rozhodli, že uskutečníme průzkumnou minivýpravu a na jejím základě bychom udělali případně dovolenou příští zimu již třeba ve větším počtu. Bohužel jsem začal shánět ubytování, již dosti pozdě a všechna cenově přijatelná ubytování na Božím Daru již byla obsazená. Nakonec jsem v půlce ledna přes slevový server sehnal cenově výhodné ubytování v Penzionu pod lanovkou v Jáchymově který se nachází asi 2 km od centra v úplném klidu na úpatí Klínovce s tím že tam stejně budeme autem a tak na Boží dar budeme dojíždět. Při objednání v půlce ledna jsme ještě byli přesvědčeni, že když zatím celou zimu není sníh tak za měsíc 15. února přeci musí být…

A tak 15. února kdy sníh stále nebyl jsme se 4 členové našeho klubu vydali na čtyřdenní dovolenou o které jsme bohužel předem veděli, že o běžkách to letos nebude…. Zbyněk Motyčka sehnal na cestu prostorné a pohodlné auto VW trasportér, takže jsme se nemuseli mačkat v malém osobáku a Ondra s Honzou si mohli k běžkám přibalit i sjezdovky. Po příjezdu do Jáchymova jsme se na infocentru dozvěděli očekávané – pro běžkaře je na Božím daru sjízdná (a neupravená) pouze Ježíškova cesta a to ještě s částečným přenášením lyží, což jme hned zavrhli. Po ubytování v penzionu kde na nás čekaly dva pěkné dvoulůžkové pokoje, které měli pro sebe spol. soc. zařízení jsme s potěšením zjistili že v restauraci točí naše oblíbené Svijany  chutné kvality (sice za 27 Kč, ale to je holt místní průměr). A tak jsme v restauraci shlédli naše olympijské hokejové trápení se Slováky a po té již následovala velice chutná večeře, která nás přesvědčila že zde zaplacená polopenze nebudou vyhozené peníze. Hned vedle restaurace byla společenská herna, kde byl stolní fotbal, kulečník, šipky a pingpong, takže spolu s chutnými Svijany bylo o zábavu postaráno, zvláště když paní byla na recepci celou noc a tudíž nějalou zavírací dobu neřešila.

Druhý den po vydatné snídani jsme se vydali na pěší túru z Jáchymova přes Šlikův hrádek, býv. osadu Zálesí, Švýcarskou boudu na Plešivec (rozhledna a restaurace). Zde jsme si dali dost drahou a nic moc za tu cenu  polévku.Dojem aspoň napravily dvě velice chutné nefiltrované třnáctky Karel IV. z malého karlovarského pivovaru. Zde jsme upravili plán, misto původně plánované cesty zpět do Jáchymova, která by vedla z dvaceti procent stejnou cestou, jsme se rozhodli, že sejdeme na druhou stranu kopce do Abertam kde shlédneme v nějaké restauraci odpolední olympijský biatlon a v podvečer nám jede bus do Jáchymova. V Abertamech jsme skončili v hotelu Sigisport, který vlastní místní rodák a bývalý fotbaista Horst Sigl. Zde nás čekala vynikající gulášová polévka za poloviční cenu než na Plešivci a o hodně lepší, a chutná Plznička. Měli jsme za sebou 16 km, ale prože min polovina cesty byla po zbytcích zmrzlého sněhu, námahou to vydalo téměř za dvacet. Závod v biatlonu jsme nakonec neviděli, protože byl pro mlhu odložen. Ale Plznička byla dobrá a za dvě hodinky jsme již seděli v busu do Jáchymova. Tam nás čekali ještě 2 km do penzionu a tam obvyklý večerní program – večeře, hospůdka, herna – já jsem odpadl docela brzy, ale mlaďasové vydrželi přes půlnoc….

Další den po snídani se rozhodli Honza s Ondrou, že pojedou na Klínovec na sjezdovky, ukecali i Zbyňka, že si sjezdovky půjčí. Pouze mě ortodoxního běžkaře a nesjezdaře neukecali – mám své nohy rád….Já jsem si tedy vyšel z penzionu na vrchol Klínovce po svých – bylo to 7 km, na pěti kilometrech převýšení 620 metrů a opět polovina z toho po zbytcích zmrzlého sněhu – docela náročné. Na vrcholu byla příjemná odměna v podobě výborné fazolové polévka v chlebu a dvě orosené Plzně. Dále jse sešel z Klínovce do Božího daru což bylo dalších 5 km. Původně jsem měl v plánu pokračovat dále po svých až do Jáchymova, ale jelikož zbývalo 20 minut do dalšího olympijského závodu v biatlonu, rozhodl jsem se najít nějakou hospůdku s tv a tam počkat až přijedou sjezdaři autem z Klínovce. Našel jsem penzion Daniela na kterém mě zlákalo známé Svijanské logo. Svijany sice opravdu točili, ale….. za 35 Kč!!! Nejdražší tři Svijany které jsem kdy vypil byly vykoupeny radostí ze stříbrné medaile G. Soukalové. Druhou půlku závodu stili i dorazivší sjezdaři. Následoval návrat do penzionu, kde následoval „obvyklý“ večerní program, který jsme si se Zbyňkem zpestřili návštěvou místní sauny, ketrou jsme měli v ceně ubytování

Kdyby byl sníh, určitě bychom ještě poslední den na půl dne vyrazili, takto jsme po snídani a vyklizení pokojů vydali pomalu domů. Cestou jsme si naplánovali oběd v Mostě v restauraci u stadionu, kde kde jsme si kromě chutného jídla užili i další olympijskou biatlonovou medaili O. Moravce. Když jsme už byli téměř doma, zjistil Honza že si v penzionu ve skříňce v lyžárně nechal lyžáky na běžky které vůbec nepoužil… Po telefonátu s ochotnou obsluhou penzionu se dohodl, že mu je pošlou poštou, tak snad i to dobře dopadlo.

A co říci na závěr? Letošní zima byla taková jaká byla a přestože již v 70. letech minulého století nás ve škole učili, že „sovětští soudruzi již pracují na tom, že v roce 2000 poručíme větru dešti“, nic s tím neuděláme. Ale vyzbrojeni zkušenostmi a informačními materiály víme že při normálím průběhu zimy je v okolí Božího Daru udržováno 105 km běžeckých stop na české straně a dalších 95 na německé straně, což by jistě stálo za další návštěvu.


Komentáře

„Zimní“ dovolená na běžkách (nakonec bez běžek…) — 2 komentáře

  1. Máš to moc pěkně, podrobně a rozsáhle zpracované. Sníh nebyl nikde. Měli jste tam aspoň poprašek. Na obrázku z výstupu na Klínovec jsi už nějak unavený. Sezení na pivu, bych asi taky zvládl. Příští rok se to jistě povede. Sníh si přejeme příští rok snad všichni běžkaři. Letos jsme si ho vůbec neužili.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *