Historie rozhledny

Frýdlantská rozhledna 

 

Nejen turisté, ale všichni kdo si občas vyšlápnou a mají rádi přírodu vědí, že Jizerské hory jsou jakýmsi královstvím rozhleden. Jedině tyto v minulosti umožňovali návštěvníkům rozhlédnout se v lesnatých horách. Vystoupíte – li na některý významnější vrchol, pak si můžete být jisti, že na něm najdete rozhlednu. A když ne skutečnou, tak upravenou skalní vyhlídku. Také nad Frýdlantem, na severozápadním úpatí Jizerských hor stojí v minulosti trochu opomíjená 21 metrů vysoká rozhledna. Nahradila starou dřevěnou věž otevřenou 6. června 1890 a pro zchátralost uzavřenou a strženou v roce 1906.

Na čedičovém Resselově kopci (399 m.n.m.) začalo město a jeho Okrašlovací spolek stavět důkladnou zděnou rozhlednu. Vybrána byla místní stavební firma Appel a Hampel. Základní kámen stavby byl položen 17. května 1906. Stavba z tvrdě pálených cihel a žulových bloků byla provedena v dobré kvalitě za cenu tehdejších necelých 9.000 K. Zároveň bylo přistavěno pohostinství navazující bezprostředně na věž. Skládalo se z dřevěné verandy, proti jihu zasklené a cihlové stavby s malou vytápěnou místností pro hosty a prostory pro provozovatele včetně jednoduchého sklepa. Tabulka na západní straně věže připomíná stavebníka první dřevěné rozhledny Antonína Dresslera, který složil 1.000 K jako základní částku pro novou stavbu.

Slavnostní otevření a zahájení provozu rozhledny proběhlo za velké účasti veřejnosti 30. dubna 1907. Skupiny návštěvníků postupně vystoupili na věž a mohli se pokochat výhledem z dosud nezalesněného prostoru na okolní krajinu. V dalších letech byla rozhledna volně přístupná a byly zde pořádány různé akce pro obyvatele města Frýdlantu.

2. května 1940 skoro na den přesně po 33 letech otevření vyhlídkové věže byla dražba a správa z bývalého Okrašlovacího spolku ve Frýdlantu byla převedena na německý horský turistický spolek (DVG) pro Ještědské a Jizerské hory. Převzetí následovalo za přítomnosti vedoucího spolku Hanse Schmida a několika přítomných funkcionářů ústředního spolku v Liberci, kteří přijeli se svými členy jakož i zástupců místní skupiny DGV ve Frýdlantu. Poslední předseda bývalého Okrašlovacího spolku ve Frýdlantu Dr. Alfréd Krause a současný předseda místní skupiny DGV Josef Horn pozdravili liberecké hosty na frýdlantském náměstí a pak je odvedli na výšinu, která zářila v jarní zeleni.

Poté vystoupili na rozhlednu, pohled byl čistý a otevřel se překvapivě krásný a daleký rozhled do všech stran. Viditelné body jimiž se tenkrát mohl rozhled řídit – Nové Město pod Smrkem, Smrk – 1124 m n. m., Ludvíkov, Svinský vrch – 756 m n. m., Smědavská hora -1084 m n. m., Ořešník – 800 m n. m., Hejnice, Holubník – 1070 m n. m., Ptačí vrchy – 1013 m n. m., Raspenava, Poledník – 864 m n. m., město a zámek Frýdlant, vyhlídka Skalní hrad, Spičák – 724 m n. m., Kančí vrch – 680 m n. m., Ještěd – 1012 m n. m., Vysoký, Lysý vrch – 642 m n. m., Výhledy – 569 m n. m., Hvozd -750 m n. m., Žitava, Klíč u Cvikova – 760 m n. m., Špičák u Varnsdorfu – 545 m n. m., Kaspers Berg, Schlief Berg, Spičák u Lobau – 450 m n. m., Zemská koruna u Zhořelce – 435 m n. m., Zhořelec, Zawidów – nádraží, Tisovec – 422 m n. m., Krásný Les, Řasnice a Hajniště.

Po roce 1945 rozhledna chátrala a hostinec nefungoval. Byla sice přístupná, ale klíč si musel každý zapůjčit u Hlaváčů bydlících v domku při cestě k rozhledně. Na čas opět areál ožil po roce 1950, kdy zde byly pořádány při květnových slavnostech ohňostroje, stavěny stánky i houpačky pro děti. Na blízké svahové louce bylo vybudováno divadlo v přírodě, kde hráli pozvaní i místní ochotníci.

Později zde byl přechodně umístěn pionýrský tábor. Vybudován byl také betonový parket, kde se tančilo nejen odpoledne, ale i večer při lampiónovém osvětlení.

V roce 1958 byla věž nad podlažním platem stavebně upravena, zastřešena a používána až do roku 1979 pro přenos televizního signálu a tudíž nepřístupná. Ve zděné budově bylo umístěno zařízení sloužící jako orientační bod dopravním letadlům pro směr letu na Varšavu, Stockholm a Moskvu.

Na jaře roku 1980 předal Městský národní výbor Frýdlant rozhlednu i zchátralé, vandaly navštěvované budovy Tělovýchovné jednotě Slovan Frýdlant a jeho turistickému odboru. Turisté zde odpracovali společně se stavební četou bývalého Stavokombinátu na 2.500 brigádnických hodin. Přistavena byla budova skladu, ve třech místnostech zhotoveny nové podlahy, okna, dveře, plechové okenice, komíny, na klubovně nová střecha, zaveden znovu elektrický proud do všech prostorů a položeno potrubí městského vodovodu. Odborně bylo vyspárováno zdivo věže, zasklena okna a osazeny hromosvody, dle kontrolního měření v nejlepší kvalitě. Venkovní prostory byly upraveny k odpočinku. Slavnostní otevření znovu opravené rozhledny, přilehlých budov i celého areálu se konalo za účasti představitelů města, zástupců TJ Slovan a turistiky dne 6. listopadu 1982. Od tohoto data je většina turistických akcí směrována do turistického areálu nazvaného U rozhledny.

Viditelnost z věže je nyní poněkud menší, ale přesto stojí zato vystoupit po 100 žulových schodech do podlažního plata a rozhlédnout se po okolních kopečcích, po městě s hradem a zámkem, i do sousední Polské republiky. Členové současného Klubu turistů Frýdlant si rozdělují služby, takže Frýdlantská rozhledna bývá přístupná veřejnosti od května do září o sobotách a nedělích od 9 do 16 hodin.

K rozhledně se dostanete po žluté turistické mačce z nádraží ČD Frýdlant – 2,5 km, z náměstí T. G. Masaryka – 2 km, autem můžete zajet k místnímu hřbitovu a odtud pěšky cca 10 minut. Areálem také vede naučná stezka značená červenobílými trojúhelníky.

 

Zveme Vás do Frýdlantu v Čechách, města na severních hranicích České republiky, které se stalo svou polohou a historicky podmíněným rozvojem, střediskem Frýd1antského výběžku. Svou bohatou historií láká návštěvníky z celé naší vlasti i ze zahraničí. Přejeme turistům i náhodným návštěvníkům, aby si z našich akcí, kterými přispíváme k propagaci města i turistiky odnášeli do svých domovů jen ty nejkrásnější zážitky. Možná, že i Vy se budete do našeho města založeného roku 1278 rádi vracet.

 

 

 

Údaje o rozhledně jsou zpracovány ze zdrojů Otakara Jíny.